Proč se můj pes celou noc škrábe?

I pro lékaře představuje diagnostika tohoto příznaku mnohdy velký oříšek, protože následky intenzivního škrábání se mohou podobat celé řadě kožních nemocí, které současně i svědivost vyvolávají.

Každý pes má jiný práh vnímání pocitu svědivosti. Bylo zjištěno, že v nočních hodinách je práh nižší, proto se psi úporněji škrábou právě v tuto dobu. Svědění je o to nepříjemnější, má –li pes horečku, nachází –li se v teplém a/nebo vlhkém nebo naopak studeném prostředí.

Svědění vyvolávají chemické látky, které jsou přirozeně v organismu, nachází se ve větším množství v kůži (histamin, trypsin, prostaglandiny nebo leukotrieny), ve druhém případě se jedná o látky tělu cizí, uvolňované z těl bakterií, plísní, obsažené ve slinách a tělech blech, klíšťat, roztočů a jiných vnějších parazitů.

Pokud se svědivost zhoršuje sezónně, v závislosti na roční době, se změnou prostředí nebo krmiva, může být důvodem alergie nebo atopie (reakce na alergeny vdechované). Pokud se pes začne škrábat po procházce v trávě, na poli, je dobré zbavit kůži alergenů osprchováním vlažnou vodou, pokud mají majitelé psí hypoalergenní šampón, je pro tuto příležitost ideální. Nikdy by se neměly použít šampony lidské, hlavně ne bylinné – svědivost mohou ještě zhoršit!

Řada kožních onemocnění doprovázená svědivostí se objevuje v počátku na typických místech:

Oblast beder, kořene ocasu – blechy, alergie na bleší kousnutí

Uši, lokty – sarkoptový svrab

Hřbet - cheyletielóza

Tváře, břicho, tlapky – atopie

Tlama, tváře, uši, tlapky, konečník – potravní alergie

Oči, uši, pysky, tlapky, konečník – autoimunitní onemocnění

Bakteriální zánět kůže – kožní záhyby, meziprstí, podpaží, břicho, tlakové body

Psychogenní svědivost -  zápěstí, zánártí, předloktí, konečník, kořen ocasu

Místa na kůži, která jsou opakovaně lízána, škrábána nebo vykusována, jsou vlhká, často bez srsti – chlupy jsou ulámané.
Bílá srst může být zbarvena dohněda pigmentem obsaženým ve slinách. Na kůži jsou patrné trhliny, eroze, stroupky, pupínky, kůže je červená fialové, při dlouhodobém dráždění až šedočerná.

Na co se Vás veterinář může zeptat?

Objevila se svědivost náhle nebo postupně a zhoršuje se?

V jakém stáří psa se svědivost poprvé objevila?

Kde se začal pes škrábat nejdříve?

Je pes chován v bytě, venku, v kotci..?

Byly na kůži zpočátku nějaké změny?

Byl pes v kontaktu se psy s podobnými příznaky?

Mají podobné potíže i majitelé?

Je svědivost sezónní?

Aplikuje majitel pravidelně antiparazitika – přípravky proti vnějším parazitům?

Zhoršila se svědivost společně nebo brzy po změně diety?

Mívá pes průjem?

Měly dříve používané léky nějaký efekt?

Vedla předchozí léčba ke zhoršení?

Co Vás může u lékaře  čekat?

Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta  kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádí i odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.

Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepící páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.

Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, další diagnostika bude zaměřena na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6-12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.

Co svědivost způsobuje nejčastěji?

Zablešení (blecha kočičí, blecha psí)

Demodikóza (trudník psí) - štěňata hladkosrstých plemen (bulteriér, shar pei)

Cheyletielóza ( dravčík psí)  - štěňata dlouhosrstých plemen

Atopie  - štěňata a mladí psi – zlatý retrívr, dalmatin, malí teriéři (WHWT) 

Syndrom automutilace  - štěňata pointra, německého krátkosrstého ohaře

Bakteriální infekce, alergie na bleší kousnutí, sarkoptový svrab - mladí psi

Plísňová onemocnění  - dlouhosrstá plemena, shar pei 

Sarkoptový svrab  - německý ovčák