Buďte v boji proti blechám důslední - přenáší velmi závažné choroby

V našich zeměpisných šířkách se stala největším problémem v populaci psů a koček blecha kočičí Ctenocephalides felis, méně četnou je blecha psí Ctenocephalides canis a blecha lidská Pulex irritans.

Dospělec dosahuje délky pouze 1-3 mm, jeho beznohá, chlupatá, špinavě bílá larva měří pouhých 0,5 mm.  Stádium larvy trvá 5-11 dní, v tomto období se larva živí exkrementy vylučovanými dospělou blechou a organickým materiálem. Vyhovuje jí zejména tma a vyšší vlhkost prostředí, přežívá proto především ve vláknech koberce nebo ve spárách. Přechodným stádiem mezi larvou a dospělcem je bělavý hedvábný kokon, ze kterého se líhne v teplém a vlhkém prostředí po jednom až dvou týdnech dospělec.  Pokud jsou podmínky prostředí nepříznivé, v  kokonu vegetuje dospělá blecha až 5 měsíců. Nově vylíhnutý dospělec vydrží bez nasátí, to znamená bez psa nebo kočky, až po dobu dvou až tří dní. Dva dny po prvním nakrmení již blecha klade vajíčka, průměrně asi 28 vajíček denně, a to po dobu 4-9 dní. V průběhu tohoto náročného období přijme denně obrovské množství krve – až patnáctinásobek hmotnosti svého těla.  

V srsti krátkosrstých plemen psů a koček přežívají blechy až osm dní, v dlouhé srsti vydrží dokonce ještě o několik dní déle. Běžně blecha kočičí a psí člověka nenapadá, ovšem při masivním pomoření  prostředí může potrápit také majitele psů a koček.
Mezi chovateli i veterinárními lékaři je již dobře známá alergická dermatitida vyskytující se u psů v souvislosti s bleším bodnutím, mezihostitelství vývojového stádia tasemnice (cysticerkoida) Dipylidium caninum a vzácněji se vyskytující anemie u štěňat a koťat silně napadených blechami. Pozornost se v současné době soustřeďuje na závažné bakteriální infekce, které může blecha přenášet, a jež se projevují systémovými příznaky. Nyní vyvstává otázka, jak správně diagnostikovat a řešit právě tyto následky infestace  blechami.  

Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) se v posledních letech zařadila mezi přenašeče bakterie Rickettsia felis, která patří do skupiny rickettsií vyvolávajících u člověka skvrnitou horečku.
V  populaci blech se patogen šíří  transovariálně, prokázán byl přenos dokonce až ve dvanácti generacích blech.  Rickettsia felis byla izolována z tkáně kočičí blechy již v roce 1990 a onemocnění nazvané cat flea rickettsiosis nebo murine typhus-like febrile disease, česky skvrnitá horečka, je po dlouhou dobu zaznamenáváno u lidí ve Spojených státech, Mexiku a Brazílii. Příznaky jsou podobné symptomům skvrnitého tyfu – bolest hlavy, zimnice, horečka, zvracení, celková slabost a kožní léze objevující se zpočátku na hrudníku, průběh choroby je ovšem mírnější. U senzitivních pacientů může výjimečně dojít k poškození ledvin a centrální nervové soustavy. Zdrojem bakterie mohou být nosiči bez příznaků.

V  posledních letech se skvrnitá horečka rozšířila i do států jihozápadní Evropy (Španělsko, Francie). V roce 2000 byl tento typ rickettsiózy diagnostikován u manželského páru žijícího v  Dusseldorfu (Německo). Manželé sice v posledním půlroce neopustili Evropu, byli nicméně hospitalizováni s klasickými příznaky skvrnité horečky. Pravděpodobným zdrojem
R.felis se pro manžele staly blechy Ctenocephalides felis, které byly do domácnosti zavlečeny společně se štěnětem z útulku.

V současné době je riketsióza přenášená blechou kočičí považována za celosvětově rozšířené infekční onemocnění lidí, přičemž vědci za zdroj bakterie považují africký kontinent. Díky změnám klimatu, širokému spektru hostitelů blechy Ctenocephalides felis, importu a exportu zvířat a cestování bude čím dál náročnější nápor bleší populace a choroby přenášené krev sajícím hmyzem zvládnout. Výsledky klinické studie prováděné ve Velké Británii prokázaly promořenost bleší populace patogenem Rickettsia felis až 12%, na jižní polokouli dosahuje v závislosti na druhu blechy dokonce třiceti procent.             

Vysáváním podlah a koberců se může odstranit pouze 30 % larev a 60 % vajíček! Nejefektivnějším způsobem eliminace  bleší populace z prostředí je pravidelná aplikace antiparazitárních přípravků.

Blechy v chovech psů a koček představují problém, který je nutno neustále řešit. Redukce těchto úporných ektoparazitů zlepšuje zdravotní stav a kvalitu života zvířat. Za epidemiologickou situaci zodpovídají do značné míry veterinární lékaři, jejichž úkolem je minimalizace rizika parazitóz pro psa i člověka.